Málokdy jsem mohla dát jednoznačnou odpověď – u soudu nemají strany pod kontrolou ani proces ani výsledek. Soudní proces může být zdlouhavý a finančně náročný. Odhadnout veškeré náklady dopředu lze jen těžko… Soud řeší právní stránku věci, důkazy a málo se již zabývá zájmy klientů a jejich potřebami, natož vztahy mezi nimi do budoucna.
Nikdy mi nebylo blízké řešení sporů automaticky podáním žaloby. Snažila jsem se nejprve o smírné řešení. O to větší radost jsem měla, když jsem objevila mediaci coby mimosoudní způsob řešení sporů.
Mediátor s klienty, kteří k němu přijdou se svým problémem, komunikuje takovým způsobem, že každý z klientů má pocit, že vyjádřil všechny své názory a popsal všechny problémy, že byl konečně vyslechnut i druhou stranou, bez toho, aniž by v komunikaci bránily emoce, a že dostal dostatečný prostor pro vyjádření svých návrhů řešení. To vše v klidné atmosféře a na neutrální půdě.
Mediátor nikdy nehodnotí žádný z názorů stran, protože ví, že každý vnímá různé situace různě, že každý člověk má své vidění světa a své názory, které tomu podřizuje a že je podstatné naopak objasnit tuto různost názorů, aby se strany pochopily.
Mediátor je neutrální, dává oběma klientům dostatečný časový prostor k vyjádření a snaží se o to, aby každý z klientů vyslechl potřeby a zájmy toho druhého, a aby tak lépe mohli najít řešení, které vyhovuje oběma. Takové řešení není nutně kompromisem, spíše jde o výsledek, při kterém se naopak ukáže, že lze uspokojit potřeby a zájmy obou stran a třeba i nalézt nové možnosti spolupráce do budoucna.
Mediátor svým klientům nikdy neradí, jak daný problém vyřešit; řešení nacházení strany samotné, to vše pod vedením mediátora a za jeho přispění.